.

15. května 2016

The only 1 & All in one lipstick aneb když dva dělají totéž...

Zdravím vás, přátelé.

Jsem teď trochu blogově zamrzlá, protože se přizpůsobuji novému pracovnímu režimu a místu, jistě to každý zná. Teď už to ale bude jen lepší. :)

Před nedávnem do drogérií přišly hned dvě novinkové řady rtěnek - The Only 1 Lipstick od Rimmelu a potom All In One Lipstick od Astor.

Asi jste si všimli, že jsou si podobné názvem, balením... Nebudu vás dlouho napínat - vlastnostmi jsou prakticky stejné, proto jsem se i rozhodla napsat o nich jeden článek, psát dvakrát totéž je zbytečné.
 

Balení obou rtěnek se mi docela líbí, obě jsou štíhlé, černé a bez zbytečných ozdob, nápisy jsou vyražené, tudíž se nebudou odírat (to nesnáším :) ).


Víčka byla ještě trochu odlišná, ale rtěnky samotné už vypadají jako sestry z jedné továrny. 

Musím říct, že mám raději právě tento tvar rtěnek, dobře a přesně se mi s ním pracuje. Nebo rozhodně lépe, než s klasickým zašpičatělým (nebo jako ho popsat). 


Z celkem nudné nabídky odstínů (klasika nude-růžová-červená-divná) jsem si vybrala u Rimmelu 200 It's a Keeper, což je spíš nude růžová se shimmerem (už se neprodává) a u Astoru krásnou švestkovo-vínovou 301 For Fun.


Stejně vás nejvíc zajímají samotné rtěnky, shrnu to stručně a bez okecávání.

První věc, která mě praštila do nosu, je sladká vůně, melouno-okurkovo-chemická. Někomu se líbí, mě otravuje, ale jsem schopná to rtěnkám odpustit.
Konzistence je příjemně krémová, nanáší se dobře, jen nedoporučuji příliš vrstvit, umí se potom stírat a trochu cuckovat. Nicméně při běžném nanesení jedné či dvou vrstev toto nepozoruji.
Na rtech si po chvíli sedne, vpije se (trochu z toho brní ret) a z větší části se usadí, díky čemuž opravdu dobře drží, zvládne půl den v dobré kondici, menší jídlo i pití bez větších ztrát.


It's a Keeper, který už neseženete, je pro mě příjemný nahý odstín, který rty spíš vylepší, dodá jemný lesk a vypadá dobře k jakémukoliv líčení na jakoukoliv příležitost.


For Fun je vskutku zábavná barva, přirovnala bych ji k lehce zaschlému plnému červenému vínu, k domácímu švestkovému kompotu a vůbec k samým příjemným věcem.
Je to nádherný odstín, který se velmi špatně fotí. Lze ho nanést jen jemně i výrazněji a myslím si, že byste si pro něj měly zaběhnout.
Ideálně hned teď.

Myslím, že obě rtěnky se povedly (jelikož jsou stejné, není to s podivem :) ) a pokud se vám líbí vlastnosti, můžete už jen vybírat ten pravý odstín napříč spektry obou značek.
Jediné, co mi vadí, je parfemace, ale naštěstí po chvíli buď zmizí, nebo ji přestanu vnímat. Navíc díky bezproblémové aplikaci, příjemné konzistenci a dobré výdrži, jsem ochotná vůni přejít.

A co vy, máte doma některou? Lákají vás? A vadí vám jejich vůně?

Mějte se krásně!
An

29. dubna 2016

Oblíbené bronzery

Krásný pátek, milí čtenáři.

Ač to za okny ještě nevypadá, léto se kvapem blíží, a sním horka, vůně chloru, vodní melouny a opálená pleť (pokud se tedy jako já neopalujete spíš do pihata a červena).
Pokud bych měla z hlavy jmenovat jeden kousek dekorativní kosmetiky, který evokuje léto, byl by to bronzer
Myslím, že bronzerů se mnohé ženy stále bojí a je to škoda, díky nim lze dodat tváři lehký slunce políbený nádech (takové to "zahřátí" obličeje, lehce poprášíte vystouplé části obličeje, které normálně přitahují sluníčko) nebo naopak udělat obličej plastičtějším a zvýraznit přirozené linie tváře (nyní velmi oblíbené konturování, osobně na něj používám spíš studené odstíny, suplující přirozený stín, a nedělám ho tak výrazné, jako se nosí, protože to za mně nevypadá hezky Tedy jen dobře rozmazanou tenkou čáru spíš po straně tváře pod kosní, neprotahuji k ústům, protože to potom dělá efekt vyschlé tresky.)

V dnešním článku vám tedy povím pár slov o svých oblíbencích. Všechny tři jsou víceméně univerzální a vhodné pro světlou pleť, tmavší typy potom buď přitlačí nebo (v případě Too Faced) pořídí tmavší odstín.


Zde je má bronzová trojice.

Too Faced Milk Chocolate Soleil Light/Medium Matte Bronzer, 10g, cenu si bohužel zaboha nevzpomenu.
Benefit Hoola Bronzing Powder, 3g, miniatura ze sady Do The Hoola (cena kolem 1100 Kč, plná velikost za 950 Kč)
TheBalm Balm Desert Bronzer/Blush, 6,39g, cena 450 Kč.



Musím říct, že mám ráda všechny a každý z nich je trochu jiný.


Začneme od nejsladšího, Milk Chocolate Soleil (čteme [solej]) s vůní kakaa (stejnou, jakou voní i moje milované čokoládové paletky. A ano, je sladký...).
Na swatchi se zdá ze všech tří nejméně pigmentovaný, ve skutečnosti je jen nejsvětlejší.
Pracuje se s ním velmi dobře, hlavně proto, že se nebojím, že to s ním přeženu. Na tváři drží bez problémů a působí velmi přirozeně.
Navíc se mi moc líbí balení,
Jediným mínusem je to, že mírně práší, zde se to ale dá hodně korigovat volbou štětce (s hrubým práší víc než s jemným).
Myslím si, že je to skvělý bronzer hlavně pro nás bílé tváře a pro začátečníky, kteří ještě nemají jistotou ruku.



Hoola je asi nejikoničtější z těchto tří bronzerů. Opět lehce práší, byť méně než TF. Je matný a ač neutrální, vidím v něm podtón lehce do žluta.
Je o něco tmavší a chcete-li s ním tvořit jemně, už to chce preciznější práci se štětcem a s rozmazáním ostrých tahů (nic nevypadá hůř než nerozmazaná tmavá čára přes obličej), naštěstí to jde snadno.
Výdrž je opět celodenní.
Tento bronzer si svou slávu bezpochyby zaslouží.
Osobně jsem ráda, že ho mám v miniatuře, protože i se svou sbírkou mám u něj naději, že ho spotřebuji. Navíc je maličké balení skvělé na cesty.



Balm Desert je loňská novinka značky TheBalm. Obal je papírový, s rozjásaně barevným obrázkem (obaly TheBalm se mi nelíbí).
Samotný bronzer je ale skvělý, tak mu to klidně odpouštím.
Jako jediný ze zmíněných má vysloveně studený narůžovělý podtón, takže je pro můj studený typ jako dělaný. Obsahuje jemný sheen, přesto ho klidně používám i na konturování, ten jemný lesk stejně splyne s kůží a celkem na tváři(nemám ráda zcela matný finiš makeupu).
Pigmentace je silná, skutečně to chce lehkou ruku a rychle rozmazávat, protože po chvíli si na tváři "sedne" a drží a drží.
Hodnotím ho jako velmi vydařený! Pokud stále hledáte bronzer se studeným podtónem, směle do něj.

A to by z mých tří oblíbenců bylo vše. Plánuji ještě okukovat bronzery od Makeup For Ever.
Jaký je ten váš oblíbený? Nebo se bronzerů bojíte? Nebojte se... ;)
An

13. dubna 2016

Nádherná Vice XX Ltd Realoaded

Krásný den, milí čtenáři.

Dnes tu máme něco speciálního, krásného. (A čeho bude brzy plno všude. Právě proto vydávám článek už dnes.:))

Kdo mě sleduje, ten ví, že UD mám ráda. Byť mě Naked už nebaví tak, jako kdysi, a čistě matná Basics mě přestala bavit, si stále myslím, že stíny umí. Po tom, co jsem si řádně osahala Vice 4, si navíc myslím, že jsou stále lepší, zejména co se matných odstínů týká (ty lesklé byly vždy dobré).

A proto si dnes povíme něco o nejnovějším kusu ze sortimentu, Vice XX Ltd Realoaded. (Jeden z těch názvů, při jejichž čtení za okny ubíhají roční období... :))

Jelikož se jedná o limitovanou edici (a víme, jak to s limitkami u nás chodí), rozhodla jsem se ji upřednostnit. 
Vím totiž, že když o ní nenapíšu hned, tak už se k tomu později nedostanu a dopadne to jako u předchozí Vice 4. 


Musím říct, že z produktových fotek mě až tolik nezaujala, na nich vypadaly barvy divně světle a nebarevně. Potom jsem ale viděla reálné fotky a přeskočila jiskra.
Když jsem zjistila, že bude paletka i u nás, srdce poskočilo radostí a nemohla jsem se jí dočkat, objednala a teď už spolu trávíme pár dnů.
Není to stoprocentní recenze, ale než stihnu vše na sto procent otestovat, paletka už nebude k sehnání, a to by byla škoda, protože je skvělá.


Krabice je nádherná (a klidně by tak mohla vypadat i paletka).


Ovšem tohle balení je taky krásné. Matné provedení s iniciálami značky, vyvedenými v krystalu, působí luxusně, jen se hned ochytá.


Zadní strana je naopak lesklá.


V paletce najdete 20 stínů o velikosti 0,8g. Mezi nimi jsou jak limitované, tak klasické odstíny značky (často vylepšené).
Zaplatíte za ní 1600 Kč.
Obří nevýhodou paletky je to, že se barvy špatně fotí, většinou díky neschopnosti foťáku při pohybu ve fialovém spektru či proto, že některé odlesky se prostě vyfotit nedají. (To je ovšem vlastnost, která běžného uživatele nijak nepotrápí.)
Proto mi budete muset hlavně věřit, že je nádherná.


Na této fotce krásně vynikne aspoň stín 501.

Paleta obsahuje i velké zrcátko (oceňuji), oboustranný štěteček (kupodivu použitelný) a otevírá se mechanickým tlačítkem, u kterého se trochu bojím, že některý kousek plastu se ulomí a přestane fungovat.


V porovnání s Vice 4 (kterou taky miluji) je Ltd umírněnější, řekla bych i využitelnější pro lidi, kteří s barvami experimentují jen tak trochu. Najdete v ní víc neutrálních odstínů a barvy nejsou tolik křiklavé.
V Ltd je méně stínů, obsahujících velké třpytky a glittery, tudíž s ní není potřeba zacházet tak opatrně jako s Vice 4, kde je těch opadavých potvůrek hned několik.
Celkově se mi líbí obě a myslím, že se skvěle doplňují. Pokud jste nechtěli čtyřku proto, že je na vás příliš barevná, možná právě Ltd bude pro vás.

Jelikož jsou v paletce některé starší odstíny, našla jsem podobné/stejné i ve své sbírce, Midnight cowboy je sourozencem mé Midnight cowgirl (starší verze je plná velkých třpytek a opadává), UV-B je identickým dvojčetem stínu Blue bus (což mi rozhodně nevadí) a Smog se nachází i v klasické Naked.


A teď už k samotným odstínům, swatche jsem nanášela čistým umytým prstem na čistou umytou ruku bez báze.
Musím říct, že jsou všechny stíny skvěle pigmentované, některé málem až moc, a až na nejsvětlejší matný stín s jemným štětcem nepráší.
Pro představu jsem u každého stínu uvedla, zda je limitovaný (L) či ze stálé kolekce (S), kdyby vás zaujal jen některý ze stálých, není problém si jej pořídit zvlášť. Kromě stínu Gash, který byl bohužel zrušen.



Suspend je matný hnědo-šedý stín, skvělý do záhybu oka. Měla jsem za to, že je v nějaké Naked paletě, ale není. (L)

501 je nádherný, lehce lesklý modrý stín s bronzovo-zlatými třpytkami. Navíc modrý pigment drží jako přibitý a třpytky nepadají, naopak jsou vidět i bez nutnosti báze. (L)

Smog, krásný, superlesklý, bronzovo-hnědý stín, na fotce vyšel o chlup zrzavější než ve skutečnosti. (S)

Moonflower je saténová broskvovo-šampaňská barva, kterou zcela určitě budu mít ráda ještě dlouho. (S)


Oil Slick je černý se spoustou stříbrných třpytek, které neopadávají. Nádherný stín. (S)

Shallow je saténový stín, stříbrný s nádechem do taupe. (L)

Misdemeanor je pro mě vítěz celé paletky, nádherný stín, tak trochu duochrom se šedým základem a zeleno-petrolejovým leskem (oficiálně je popsaný jako olivový, ale nevím, nevím...). (L)

UV-B je těžko vyfotitelný chameleom, protože na fotce vypadá buď nudně fialově nebo nudně modře. Ve skutečnosti je to krásná modrá s fialovým leskem, která v každém světle vypadá úplně jinak. (L)


Roadstripe vypadá v paletce jako obyčejná bílá, je to ale krásný duochromatický stín, z bílého základu mrká modro-fialový lesk. (L)

Laced je tělová růžová, skvělý odstín na uhlazení okrajů líčení či na sjednocení víčka. (S)

Freakshow je nádherná lesklá teplejší fialová (vzhledem ke své lásce k fialové k ní asi nemám co víc říct). (L)

Goldmine je barva pravého zlata, nejsem na takto žlutou zlatou příliš zvyklá, ale jsem si jistá, že s ní něco vymyslím. (L)


Gash je skvělá barva, lesklá cihlová červená, jelikož jsem si v poslední  době hodně oblíbila teplé odstíny v kombinaci se studenými, moc se těším, až ho dám dohromady třeba s Misdemeanor. (Zrušen)

Hot Pants, to je lesklá růžová. Samotný si ho na sobě moc představit neumím, je to čistokrevná jednorožcová barva, ale kombinacím se nebráním. (L)

Asphyxia je studená růžová s fialovým saténovým leskem (a asfyxie je dušení z nedostatku vzduchu, půvabné...). (S)

Twice baked je další z sbírky pečenáčů od UD (už tu mám Half baked a Baked), moc hezká střední neutrální lesklá hnědá s teplými zlatými mikrotřpytkami. (S)



Midnight Cowboy je krásný růžovo-šampaňský odstín se stříbrnými třpytkami, skvělý hlavně jako rozjasnění do vnitřního koutku. (S)

Mildew je krásná lesklá luční zelená, se kterou si budu rozumět skvěle. (S)

Acid Rain je podobný předchozímu odstínu, jen světlejší, téměř to křičí o kombinaci těchto dvou. Je to zvláštní zeleno-zlatá barva, na jaro jako dělaná. A na jakékoliv jiné období roku. (L)

Anonymous je poslední odstín, světloučká meruňková matná béžová, jako jediný lehce práší i s jemným štětcem. Skvělý jako základová barva či pod obočí. (L)

Musím říct, že tahle paletka se velmi povedla a pokud na ni máte zálusk, neváhejte! Našla jsem si v ní už teď několik oblíbenců a přitom stále objevujeme vzájemné kouzlo.

Vice XX Ltd Realoaded je zkrátka skvělá. Pokud si stále nejste jistí, mrkněte ještě na článek u Klárky, má to nádherně nafocené.

Máte rádi barvy? Líbí se vám paletka?

Mějte se krásně!
An.

10. dubna 2016

Rychlovka: Oko se zlatou a teplými tóny

Zdravím vás, moji milí!
Hned v prvním příspěvku ze sekce rychlovky jsem vyhrožovala, že sem občas zahrnu i nějaké to líčení... A je to tu.
Zahlédla jsem někde napříč ineternetem fotku nádherného zlatého líčení oka s vystínováním výrazně teplou růžovo-hnědou a zalíbilo se mi natolik, že jsem taky zatoužila si to zkusit.
Popriet na to mám doma až až, tak jsem se pustila do práce.


Výsledek se mi povedl, musím se neskromně pochválit.
A přitom je to tak jednoduché.

Nejprve jsem na celé víčko s bází nanesla zlatou z paletky Tarte Rainforest after dark a řádně ji rozmazala do ztracena.
Poté jsem kulatým štětcem nanesla do vnějšího koutku nejprve svítivě růžovou, poté švestkovou (v paletce o řádek nad růžovou) a nakonec matnou zrzavou (dole vpravo) z paletky Vice 4 a vše spojila, uhladila a rozmazala. Stejný mix barev následoval i na spodní linku.
Nakonec jsem mezi řasami udělala ještě velmi nenápadnou linku pomocí matného hnědého stínu, abych teplé barvy trochu oddělila od oka.
Do vnitřního koutku jsem malým štětcem nanesla rozjasňovač od Tarte.
Nakonec jsem ještě začistila vnější okraje líčení pomocí blendícího štětce se světlým tělovým stínem a nanesla řasenku.
A abraka dabra máme líčení!


Zde ještě fotka všeho použitého, obě palety jsou skvělé a mám je ráda, makeup i korektor taky, řasenku teprve zkouším a zatím si nejsem názorem moc jistá a pudr od Umy je sice docela dobrý, ale musí se s ním velmi opatrně.

A to už je z dnešní rychlovky vše.
Kombinujete rádi zdánlivě nekombinovatelné? A máte rádi zlatou?
An

4. dubna 2016

Jaro je tu!

Krásné pondělí, přátelé.
Protože je vždy začátek týdne krutý, bude dnešní článek spíše odpočinkový a jarní.

Tak jako na podzim, i na jaře se ráda toulám přírodou s fotoaparátem.
Když vysvitne slunko, odhalí v podrostu první barvy a na světě je hned tak nějak veseleji. Proto tu mám dnes zase jen pár fotek pro příjemnější neděli.


První jarní květina, žlutá, dovezená a její název si nejsem schopná zapamatovat...



Ne vždy je ale nutno hledat barvy v květinách, i takový lišejník má něco do sebe.


Fascinují mě ty malé světy, kterých si běžně nevšímáme, zde je třeba celý mechový světadíl (a jistě je obýván neznámou rasou válečných roztočů). :)


Když se podíváte dobře, můžete zahlédnout i skupinu klíčících javorů, kterak plánují invazi...


Nebo jen sluneční paprsky v mechových korunách.


Z pupenů už se vylouply i měkké kočičí kožíšky, za pár chvil obsypané žlutým pylem (hepčík).


A samozřejmostí jsou i sněženky...


... které vystřídají barevnější kvítky, mé milované fialky například.


Nebo ladoňky, květiny s nejpoetičtějším názvem vůbec, vyskytující se v úžasně modrých porostech.


Modřence jim mohou v barvě konkurovat, ale zatím se teprve hrabou ze země.


Nejkrásnější jsou stejně kvetoucí stromy, které voní pylem do dálky a jsou obklopené bzučícími včelami (dvojnásobná alergická výhra).


Miluji všechny záplavy kvítků ve větvích, ať už bílé, růžové či žluté.


Ostatně, v nádherném jarním dnu vypadá krásně cokoliv.

Užívejte si jaro a mějte se hezky!
An

1. dubna 2016

Pestrobarevné tužky na oči, hit od Yves Rocher

Krásný den, milí čtenáři.
Za okny je jaro v plném rozpuku a to ve mně vyvolává neodbytnou touhu po barvách. A tak vám řeknu pár slov o svých oblíbených tužkách, které vzbudily mírnou senzaci a někteří je mají nasbírané všechny.
Tohle se povedlo!

Pestrobarevná tužka na oči, Yves Rocher (plná cena 199 Kč, momentálně 139 Kč, u YR se za plnou cenu nenakupuje...)


Tužky jsou vážně skvělé, dokazuje to ostatně to, že už mám doma čtyři kousky a vybírám další, z 15 odstínů to není jen tak.
Najdete barvy zářivé, mírné, tmavé, světlé, myslím, že tu svou mezi nimi najde každý.
Tužky jsou klasicky ořezávací, což je asi jejich jediný nevýhoda.
Jinak jsou měkké, krásně pigmentované prvním tahem, rychle zasychají a potom drží jako přibité. Klidně bych je srovnama s oblíbenými Glide-on tužkami od Urban Decay.


Mé odstíny jsou (zleva): Eucalyptus, Prune pivoine, Capucine a Citron.
Se všemi jsem opravdu maximálně spokojená a těším se na barevné jaro a léto.

Mohla bych tu psát romány a nešetřit superlativy, ale dnes vám stačí vědět, že jsou tyto tužky skvělé a nějakou určitě chcete mít doma.

Tak co, už balíte peněženku a běžíte do nejbližšího obchodu? Jaký odstín se nejvíc líbí vám?

Mějte se krásně!
An

30. března 2016

Osm týdnů bez cukru? To bych umřela... aneb život bez cukru (1. díl)

Neumřela jsem, a vy taky neumřete, pokud se to rozhodnete zkusit. ;) 

Krásný den, milí čtenáři. 
Jak si jistě někteří z vás (a zejména ti, sledující mě na instagramu) všimli, s mužem jsme se rozhodli v lednu jít do osmitýdenního cukrového detoxu dle knihy Sladký život bez cukru od Sarah Wilsonové. 
Dnes vás čeká první článek na toto téma, jakési shrnutí průběhu, příště se můžete těšit na to, co mi to dalo a jak s tím naložím po skončení.

Na úvod tedy pár slov o celém osmitýdenním detoxikačním programu, během kterého se snažíte zbavit tělo cukru. 

Ráda bych dodala, že jsou to čistě mé dojmy ze dvou měsíců. Navíc nechci působit jako šílenec, který našel jedinou pravdu a teď vás o ní všechny přesvědčím. Berte to tedy tak, jak to je. :) Informace jsou proloženy fotkami jídla, to jen pro představu, že bez cukru člověk není nutně hladový chudák, který závidí ostatním jejich čokoládičku.
Ale od začátku.


Knihu seženete normálně v knihkupectví (já kupovala v Dobrovském). 
Skládá se z praktických rad a povídání o tom, proč se autorka rozhodla pro stravování bez cukru (poměrně přesvědčivé), osmitýdenního detoxikačního programu, zaměřujícího se na očištění organismu od cukru, kdy každému týdnu náleží cca čtyři strany s radami (cukr se vysazuje postupně, od třetího týdne i ovoce, které se ale ke konci opět vrací) a docela hezká kuchařka (nic světoborného, ale pokud nevíte, co vařit, tak pomůže). 
Pár receptů je vždy přiřazeno i k jednotlivému týdnu, tady mám i jedinou výtku, u asi dvou týdnů jsou recepty s ovocem, ačkoliv je tou dobou z jídelníčku vysazeno. Malá věc, má-li člověk hlavu nejen na okrasu, rychle si s tím poradí. Jinak se mi vizuál líbí a pokud vás kniha zaujala, neváhejte si ji jít aspoň prolistovat.
Autorka se zaměřuje hlavně na vysazení fruktózy, což je i důvod, proč se po většinu programu nejí ovoce.



Proč jsme do toho šli?

Chtěla jsem udělat změnu v jídelníčku, začít jíst zdravěji a řekněme "inteligentněji", ale pořád se mi nedařilo začít. Zimní období je pro mě psychicky náročné a jako malá berlička mi vždy pomáhal tu kousek čokolády, támhle koláček, pořádná lžička cukru do kávy...
Zcela jasně jsem věděla, že tak to nejde, ale stále jsem si říkala, že "občas" to přeci nevadí. Až na to, že mé občas bylo 2x denně.
Pár měsíců předtím jsem narazila u Ilči, se zaujetím jsem sledovala, dávalo to totiž smysl. A červíček hlodal a hlodal...

Až jsme s mužem rozhodli, 4. ledna šly zbytky cukroví s ním do práce (chlapi si dali), a našich osm týdnů začalo.

Musím říct, že jedna z věcí, které mě přesvědčila, je to, že narozdíl od rad typu "jezte jen jablka a vejce", "cpěte se proteinem horem dolem" či "za úplňku můžete jíst hamburger směrem od severu na jih" koncept sugarfree (tedy bezcukrové) stravy dává smysl.
Na cukru skutečně vzniká závislost a konzumujeme ho několikanásobně víc, než s čím si tělo dokáže poradit.
Moc dobře vím, že když jím příliš cukru, bolí mě klouby a vylézají jiné nepříjemné neduhy, tudíž jsem si říkala, že na tom něco bude.

Nebudu vás tu zatěžovat přesným výčtem argumentů z knihy, na mě taky nejvíc platí osobní zkušenost.
A musím říct, že mi to skutečně pomohlo, trochu zdravotně a hodně v utřídění toho, jak a co chci jíst.


Šlo to?

Šlo. Bez větších potíží.
Dost mi pomohlo, že do toho šel se mnou i můj drahý, protože jsem si stále říkala, že když to drží on, tak to přeci musím vydržet i já.

Nebudu lhát, bála jsem se, že to bude strašné, budou mě stravovat hluboká muka touhy po sladkém nebo tak něco.
Ve skutečnosti to bylo docela v klidu, jelikož se cukr vypouští postupně (první týden jen omezit, druhý zkusit nahradit např. dobrými tuky, třetí vypustit), nebyly abstinenční příznaky nijak hrozné a největší chuť na sladké jsem měla po obědě (kdy jsem byla zvyklá) a ve chvílích, kdy jsem se nudila (a jíst z nudy není zrovna dobrý nápad).

Thajské rybí kari

Vzhledem k tomu, že jsem už dlouho zvyklá vařit ze základních surovin, nedělalo mi problém ani nakoupit věci bez cukru, byť je dnes přidáván takřka do všeho (pečivo, instantní jídlo, bujony, pomazánky, hotové omáčky, slané pochutiny, light věci,...).
Často se mě někdo ptal, co jím, když nejím cukr. Sladká hlavní jídla se u nás moc nenosí, tudíž jsme celou dobu jedli zcela normální věci, ostatně sami to vidíte na fotkách.

Gulášová polévka z hlívy
Když se na to zpětně podívám, nejhorší pro mě byl určitě třetí a čtvrtý týden, již s úplně vysazeným sladkým, kdy mě stále sužovaly takové ty naučené nutkavé chutě, potřeba sladkosti ke kávičce, chyběly mi sladké snídaně, ale dalo se to vydržet.
Někdy jsem byla trochu nervózní, ale jen v případě, že jsem si na to vzpomněla, když jsem se zaměstnala, bylo to dobré. Nebo stačilo pár oříšků.

Fazolový guláš
Nemůžu sice připisovat detoxu vše, sama na žádné zázraky nevěřím a jsem vrchní skeptik, ale začala jsem na sobě pozorovat pár pozitivních věcí (nepočítám v to hubnutí, které je příjemné, ale není to primární důvod samotného detoxu), které by důsledky skutečně mohly být.

Sendviče s avokádem a zeleninou
Zhruba po měsíci jsem u sebe pozorovala mírný nárůst energie v odpoledních hodinách. Teď si nesmíte představit úžasný kouzelný zázrak, ale jindy jsem kolem třetí hodiny usínala a prožívala strašlivou krizi, teď už jsem případně jen párkrát zívla a i to víceméně odeznívalo.

Tuňák v sezamové krustě
Jeden z nejlepších účinků, které na mě postupně detox zanechával, bylo podstatné zlepšení spánku, já, člověk, který měsíce spal tak, že se ve tři probudil a do šesti nedokázal usnout, jsem začala spát celou noc.

Domácí kváskový chleba, 100% bez cukru :)
Nejpodstatnější věc, která sugarfree stravě náleží zcela určitě, je vymizení vlčího hladu a celkové snížení četnosti myšlenek na jídlo, což je popsáno i v knize - sladké (a fruktóza obzvlášť) ve vás nevyvolává pocit sytosti, v mém případě to někdy bylo vážně strašidelné, aneb čokoláda na posezení? Jasně. A co máte dál?
Nesladkého stačí méně, respektive stačí ho klasická porce a nic dalšího není potřeba, žaludek je spokojený, mozek je spokojený, já jsem spokojená.


Celou dobu detoxu mi pomáhalo hlavně obrátit pozornost jinam, protože když jsem o cukru nepřemýšlela, neměla jsem na něj chuť. 
A taky naše krásná odškrtávací nástěnka, kam jsme si vždy napsala celý týden a odškrtávali dny, hezky nám to pak odsýpalo.


Myslím si, že jsme to zvládli s grácií, jen tak, lážo plážo, pohodička... A že mi to něco dalo (a vzalo 6 kilo), ale o tom, co mi detox dal a jak to vidím dále, si povíme zase příště.

Prosím nepište mi, že jsem dobrá a že vy byste to nezvládli, není to pravda. Raději mi napište, jak to máte s cukrem... ;)
Vaše sladká An