.

19. ledna 2018

Kosmetičtí oblíbenci roku 2017

Zdravím vás, moji mílí, a předem se chci omluvit, že článek napoprvé vyšel z neznámého důvodu useknutý. Je skvělé, když se blogger prostě rozhodne sníst odstavce, které jsou psané během několika dní (a uložené, pochopitelně). No, tak tedy znovu...

Uvědomuji si, že článek o oblíbených produktech jsem psala nedávno (no, psala jsem to dávno, ale než jsem to zvládla vydat, minulo pár ročních období...), ale přesto bych si to dovolila s koncem/začátkem roku trochu shrnout, tentokrát je to totiž aktuální a vcelku minimalistické.
Nechápejte mě špatně, minimalista se ze mě rozhodně nestává, ale i přesto stále více inklinuji k používání pár věcí, které mi skutečně vyhovují místo zběsilého střídání a honbou za lepším a ještě lepším.

Hodně jsem ubrala v pleťové péči, čím jsem starší, tím hůř pleť reaguje na různé změny a experimenty, takže když najdu něco, s čím jsem opravdu spokojená, klidně si to koupím znovu. I vícekrát.


Pleťová péče


Jak jsem psala, zrovna v tomhle odvětví jsem to během loňského roku dost zminimalizovala.
Konečně jsem narazila na oční krém, který mi vyhovuje, sedmikráskové Anti-aging sérum na okolí očí a rtů od Manufaktury mi nedráždí citlivé oči, je tak akorát hydratační i výživné a navíc má příjemný kovový aplikátor. Výborně mi funguje na ranní opuchlé oči i na únavu očního okolí a dovede i zfalšovat pár hodin spánku. I moje jedna vráska je díky němu mnohem méně patrná!

Invisible pore detox mask od REN je známý kousek, pokud jste do kosmetických vod zabředli hlouběji, nejspíš jste o ní už četli. Maska je příjemně krémová, póry vyčistí, ale zároveň nedráždí citlivou pleť (můj častý problém s maskami, které mají odstranit černé tečky). Podobně spokojená jsem byla i s maskou Ultramoor mud mask od značky Omorovicza, ale ta stojí přibližně třikrát tolik, což pro mě zatím komfort dost snižuje. Ale příjemná byla, to zase jo.

Celé léto a prakticky vlastně i teď používám na den Okurkový pleťový krém Manufaktura, není na něm asi nic speciálního, je lehoučký, nemastný a hezky pleť hydratuje.
K němu jsem na podzim a zimu (no, letos je to spíš nekončící podzim), kdy pleť bývá v nejhorším stavu (tedy aspoň ta moje) vytáhla svůj milovaný Evercalm ochranný denní krém od REN. Kdybych měla popsat jeho vlastnosti, je to trochu mastnější výživný krém, který doslova a do písmene nedělá nic. Asi vám to nepřipadá jako pozitivní vlastnost, ale představte si citlivou a reaktivní pleť, která při byť jen lehkém přesušení okamžitě rudne a šupinkuje, při přemaštění či přepečování se zase po pár dnech s radostí ucpe, vytvoří krásné podkožní boláky... V takovém případě to, že krém nedělá nic, najednou vůbec nezní špatně!


Péče o vlasy, péče o tělo


S péčí o vlasy jsem vždycky byla trochu na štíru, inu, máte-li na hlavě pár jemných chlupů, nač se snažit? Nakonec to až tak marný boj nebude, protože zde zmíněná trojkombinace mi pomohla aspoň ke zlepšení. Sice to pořád není Locika, ale patrné to asi je, protože už mi byly vlasy i pochváleny, že se zlepšily.

Co bych ráda vyzdvihla jako první, je Aktivační sérum proti vypadávání vlasů etc., ke kterému vám můžu říct, že opravdu funguje. Donutila jsem se ho pravidelně (tedy denně!) používat a vlasy méně padají a více podrůstají nové vlásky. Navíc hezky "natuží" přirozeným způsobem, takže na vlasech není nic cítit, ale tolik neplihnou. Pokud trpíte vypadáváním, tohle vřele doporučuji. (Pozn.: Pokud je ovšem problém s vypadávání vlasů dlouhodobého a vážnějšího charakteru, vyhledejte lékaře, může to být znak mnoha vnitřních problémů.)

Druhý velký pomocník je šampon od Faith in nature. Značku jsem donedávna neznala, narazila jsem na ni při brouzdání obchodem a padl mi do oka šampon s levandulí a jasmínem pro normální a jemné vlasy, slibující "body and bounce". Vůně je hodně silná, ale nevadí mi, navíc hlavní je výsledek. Vlasy po použití jsou na jednu stranu poddajnější při úpravách, na druhou stranu mají strukturu a tolik neplihnou. Jsou docela hezké, lesklé a v rámci možností mých vlasů i uhlazené. (Večný boj objem + suché seno vs. hydratace + upláclé cosi se tímto vyřešil, hurá!) Docela přemýšlím, že si pořídím i kondicionér z této řady.

Poslední v silné vlasové trojce bude maska na vlasy, jak jinak než od Manufaktury, jak jinak než z pivní řady (ovšem opěvovaný šampon z téže řady mi moc nesedl). Maska je hutnější, vlasy hezky hydratuje, vyživuje a při dlouhodobém používání se mi méně lámou a třepí konečky. Zvládla jsem ji vypotřebovat celou a mám v zásobě další. Vzhledem k množství spotřebovanému na pár jemných vlasů ji prakticky používám už rok v kuse a nějak mě to netáhne jinam.

Z tělové péče jsem  v loňském roce nic kdovíjak převratného neobjevila. Jsem líná a mám problém se čímkoliv mazat, tudíž jsem si oblíbila sprchové oleje, které zde zastupuje ten meruňkový od Manufaktury zkrátka proto, že byl zrovna po ruce. Ale když už ho tu máme, je docela příjemný, ta meruňková vůně mě uklidňuje.


Dekorativní kosmetika - Tvář


Stejně jako v pleťové péči, i u dekorativní kosmetiky v poslední době sahám po osvědčených oblíbencích. Víc než pověstný minimalismus za tím ale vidím to, že člověk s věkem ztrácí trpělivost. Každý produkt, který nepracuje tak, jak chci já, mě rozladí daleko víc než kdysi.
Taky je za tím z velké části lenost v tom smyslu, že raději použiji dobrý produkt, se kterým je to raz dva, než trávit deset minut zapracováváním makeupu jen proto, že to sice jde, ale upřímně je to otrava.

Začneme hezky popořadě, tak jak se líčím, první přichází na řadu makeup. Miluji Naked Skin od Urban Decay, není ani vyloženě hydratační ani nematuje, je lehký, pleť sjednotí a nedělá mi žádnou neplechu, ani šupinky, ani neleze do pórů, a vydrží pěkný celý den. Velké plus je i dostatečně světlý odstín 0.5, který mi skvěle sedí (ano, opravdu jsem teď bílá jako stěna). Spokojenost opět mohu podpořit hlavně tím, že mi tu stojí druhé balení.

Po makeupu přichází korektor, u nás chronických nespavců hlavně na brázdy pod očima. Loni mi tu proběhl NARS, theBalm, ale ukázat jsem vám nakonec chtěla nejlevnější variantu, korektor od Essence jménem Camouflage. Dle mého je to takový trochu lehčí (v tom smyslu, že neleze do vrásek, v mém případě do vrásky) a hlavně neparfemovaný sourozenec stejnojmenného korektoru od Catrice (který mi díky vůni málem snědl oči, článek je ostatně zde), takže jsem s ním opravdu spokojená.

V další vrstvě přichází pudr. Tady jsem se přeci jen rozhodla trochu zariskovat a sáhla po neznámém pudru Like a Doll značky Pupa, odstín 001. Nebudu vás napínat, nebyla to chyba. Můj odstín 001 je příjemně světlý, hezky zafixuje makeup, přirozeně zmatní a drží.

Po zapudrování potřebuji dodat bledé tváři trochu života, nejmilejší je mi stále tvářenka Galifornia od Benefitu v krásném šťavnatém odstínu. Přes léto jsem si potom znovu oblíbila i tvářenku Stolen heart od Bare minerals, jen tak, na lehce sjednocenou pleť. Krásný jemný cihlový odstín spolu s rozjasňovačem vypadá jako přirozený zdravý ruměnec.

Velmi ráda jsem i rozjasňovala, nejvíc jsem rozhodně používala Moonstone od značky Becca, ke kterému nedávno přibyl i malý Opal. Oba jsou nesmírně příjemné při použití - jen lehce ťupnu štětcem, přejedu po tváři a zdravý lesk pleti je na světě, aniž bych se cítila jako diskokoule.
Druhým rozjasňujícím objevem je mi paletka Alchemist od značky Kat von D (která se koncem roku konečně dostala i do našich končin!), holografické velké A mě k ní přilákalo na první pohled, duochromatické rozjasňovače ve čtyřech odstínech mou volbu utvrdily. Odstíny jsou zvláštní a není to pro mě úplně na každý den, na druhou stranou dokáží dodat další rozměr klasickému líčení, nejen tváře, ale i očí, proto sem paletku dávám a proto jsem si ji i oblíbila.


Líčení - Oči, rty a obočí


V líčení očí se držím při zemi, zejména díky vlastní lenosti pochopitelně, vytvořit hezké líčení s jemných a neutrálních barev trvá přibližně tři minuty a každá minuta spánku navíc se hodí.
Kromě toho, že jsem si velmi oblíbila bázi Nars, která se nedávno dočkala i vlastního článku, nesmírně ráda jsem používala i jarní limitovanou edici, paletku Natural Love od Too Faced, jedná se o více či méně neutrální a tělové odstíny ve skvělé kvalitě si díky různým odstínům člověk docela vyhraje. Měla by se mimochodem zařadit do stálé kolekce, ale nevím, zda bude znovu k dispozici i u nás.

Druhá paletka je krásným symbolem mé lenosti, zároveň je ovšem opravdu skvělá a používám ji poslední měsíce málem každý den. Rainforest after dark od Tarte spojuje dohromady fialové a tělové oční stíny, jeden zlatý, jeden světlý lesklý stín/rozjasňovač, tvářenku a bronzer. Všechny produkty jsou kvalitní, jsem s nimi spokojená a nejvíc mi vyhovuje, že nemusím ráno bádat nad výběrem tvářenky atd., často zkrátka použiji tohle. Začínám se dokonce bát, že u některých odstínů se brzy dopracuji k pánvičce.

Na obočí jsem v roce 2017 používala několik mikrotužek, ale nakonec jsem si žádnou nezamilovala natolik, abych ji chtěla znovu (kromě té od Sephory, kterou v mezidobě pochopitelně zrušili...). Dám sem tedy aspoň gel na obočí od alverde v odstínu Aschblonde. Barevně je hezky studený, práce s ním je rychlá a vydrží se mnou takový ten běžný pracovní den. Ráda jej doplňuji ještě nějakou tužkou (na vyplnění děr v obočí). Už bych konečně mohla dopsat článek o obočí, že?

Na rtech jsem naopak často nosila docela výrazné barvy, ostatně ráda se držím pravidla, že buď výrazné oči nebo rty. Zejména to byly matné rtěnky s dlouhou výdrží, které člověk nemusí úpěnlivě hlídat. Všechny vyfocené jsou pro mě komfortní, na rtech je nijak výrazně necítím, drží krásně a skoro se neobtiskují. Mírně vysušují, ale nic, co by večerní namazání nenapravilo.
Popořadě tu tedy mám matné rtěnky Cream lip stain od Sephory, dva skvělé fialové odstíny, dále matné Everlasting liquid lipstick od Kat von D (před Vánocemi jsem si pořídila set miniatur, fialovou Susperiu mám doma už delší dobu) a spokojená jsem i se rtěnkou Charming z kolekce Meet matt(e) hughes od theBalm, tam mám nicméně trochu problém s odstíny, protože z těch dalších mě žádný neuspokojil (málo fialové!).

Samozřejmě ráda používám daleko více věcí, ale toto je seznam toho, co se mi skutečně zadřelo pod kůži a co vám s klidem v srdci doporučím.
Zaujal vás některý z produktů? Jací jsou vaši oblíbenci za loňský rok? Chcete článek o matných rtěnkách?

Mějte se krásně a užijte si víkend!
An

31. prosince 2017

Rok se s rokem sešel...

Už je to zase skoro za námi, přátelé. 

Rok udělal frnk a proletěl za okny, zatímco já si stihla sotva promnout oči. 
Byl dobrý? Byl špatný? 

Přiznám se, že letos na mě poprvé začalo víc doléhat, že stárnu, vráska pod okem se prohlubuje a mladší lidé na mě občas zírají jako na dinosaura. 
Člověk se nějak uklidnil, buřičství ho opustilo, na revoluce už nevěří a není na ně tak úplně čas. Asi dospělost, tfuj...

Jako pokaždé, i letos mám pro vás pár fotek, stejně tak jistě pár velmi dojemných slov a nějakou tu motivaci do dalšího roku (řekla cynická bestie).



Asi nejvýznamnější pro mě letos byla svatba.

Měla bych říct, že jsem si nikdy v životě nepředstavovala vlastní svatbu, neměla jsem roky dopředu vybrané šaty, účes, květiny,... zkrátka nic. (To přesné naplánování bez ženicha je spíš trochu smutné.) Dokonce jsem ještě pár let zpátky byla přesvědčená o tom, že se vdávat nebudu. 

Takže tu sedím, koukám na fotky ze svatby a na levém prsteníčku mě zdobí kroužek z bílého zlata. Lidi se mění.
Protože po tom všem je stejně nejdůležitější, aby svatba byla s tím správným člověkem.



K tomu všemu, že jsem neměla nic příliš rozmyšlené, ani nejsem člověk, co by si s takovými věcmi dělal hlavu. Šaty jsem si vybrala a nechala ušít asi měsíc a půl před svatbou(mimochodem, femmefataldress vřele doporučuji), kadeřnici, květiny i dort jsem sháněla měsíc předem (vše bylo skvělé, jen dort zmrzlý), fotografy tedy hned, ty jediné jsem rezervovala opravdu s předstihem.


A víte co? I bez přesného harmonogramu na rok a půl dopředu jsme se vzali a bylo to moc hezké. Takže pokud vás náhodou čeká svatba a máte hrůzu z toho, jak to zvládnete, dejte si mokrý hadr na hlavu a vzpomeňte si na mě.

Ale pokročíme...

 Rok 2017 byl taky rokem dobrého vína, spousty vína, jídla a zážitků.


Musím říct, že mám radost z toho, že brněnské náměstí Svobody ožívá čím dál častěji různými slavnostmi vína, jídla, kdovíčeho, protože mám ráda tu atmosféru. A oštiepok na grilu.


(Přestaňte se u té fotky ošívat. Však říkám, zážitků. Nakonec to bylo docela dobré, článek o hmyzím večeru najdete zde.)

Jako každý rok jsem si říkala, že musím častěji vyrážet do přírody, tentokrát jsem se do toho překvapivě pustila, byť by to klidně mohlo být ještě častější.


A bylo tam krásně na jaře, s postupně rozkvétajícími květy v mrtvé trávě.


Bylo tam krásně i na podzim, letos byla totiž mimořádně skvělá houbařská sezona a vydržela opravdu dlouho!


Bylo nám dobře i doma s chlupatými příšerkami... Jim dvěma zase spolu.

A bylo nám dobře i na cestách. (No dobře, říkat tomu cesty...)


V zimě jsme vyrazili do Branné, do našeho oblíbeného wellness hotelu. Doufám, že i příští rok se dostaneme.



Letní Pálava byla úžasná jako vždycky. Kdykoliv. Protože Pálava je láska a horký bílý vápenec se vám vypálí přímo do srdce. A víno po něm chutná taky.



Podzimní Vídeň měla taky něco do sebe, konečně jsme se zase vydali do ciziny na vlastní pěst...


... malinko jsme se ztráceli a v neděli se málem nedočkali oběda, protože v Rakousku je v neděli skoro vše zavřeno (to by u nás neprošlo, když i s pár svátky v roce je hrozný problém), ale zase to aspoň bylo dobrodružství.
(Já tedy nejsem moc dobrodruh, ale je dobrodružství typu "máme hlad ve velkoměstě" a dobrodružství "jejda, asi jsem právě ztroskotal na pustém ostrově a mám jen švýcarský nožík"...)


Dokonce jsem se odhodlala i k jízdě na ruském kole v Prateru, z téhle fotky je mi pořád trochu divně. A když si vzpomenu na ten obří řetízkáč, je mi špatně a ani vidět ho nemusím...


V Schönbrunnu pršelo, takže se do zahrad budeme muset ještě vrátit, ale jinak to bylo hezké, člověk má pocit, že tudy skutečně kráčely dějiny, o kterých se učil ve škole (jen český audioprůvodce je maličko divný...).



Ani letos se ze mě nestala šikovná a uvědomělá hospodyňka, ale tak... snažím se. Vetšinou.


Možná by to už pomalu stačilo, ať se mi tu nepředávkujete textem ještě před koncem roku, tak osušte slzy dojetí.

Do nového roku vám popřeji hlavně zdraví (nic lepšího nemáme) a snažte se nedělat si starosti s malichernostmi, na kterých nezáleží, potom si ztěžujete život jen vy sami.
Za sebe doufám, že se tu v následujícím roce budeme setkávat častěji.
A že příští článek nevyjde v červnu... Nemusel by, už je napsaný.

Mějte se krásně a ahoj v roce 2018.
An

7. prosince 2017

Nejlepší báze pod oční stíny...?

Asi jsem vám to vyzradila už nadpisem.
Tak si rovnou usnadním práci - tohle je zkrátka ta nejlepší báze pod oční stíny, kterou jsem měla tu čest zkusit.
To by stačilo, ne?

Já vím, nestačilo.
Chci vám říct víc!

Smudge proof eyeshadow base, Nars


Bázi jsem pořídila na doporučení slečny v Sephoře (ano, i takové věci se stávají) a tímto bych jí chtěla moc poděkovat, protože jsem byla opravdu hodně spokojená.
Je pravda, že to není zrovna nejlevnější záležitost (tuším že 850 Kč, pokud už nezdražili), ale vydržela mi dlouho a nedávno jsem ji vyhodila, protože už po roce začínala ubývat, vysychat a navíc už mi to v okolí očí začínalo připadat trochu nehygienické. :)


Báze má hezký jednoduchý obal, který u značky Nars oceňuji, a "chlupatý" klasický aplikátor. Bílá barva sice není úplně praktická, ale člověk si to nekupuje na výstavku.


Samotná báze je lehounká, po nanesení bílá, po zaschnutí zprůhlední, není nepříjemně klouzavě silikonová, ale spíš krémová, a příjemně se zapracovává do víčka.
Nijak nevoní a nedráždí ani mé citlivé oči.


Ale dáme si důkaz místo slibů - báze v akci. Nanesla jsem na ni plochým štětcem velmi špatně pigmentovaný oční stín, vedle můžete vidět stejnou aplikaci stejného stínu bez báze.
Docela rozdíl, řekla bych.


Stav po divokém drhnutí suchým ubrouskem - stín bez báze zmizel, s bází se naopak ani nehnul.


Stav po mytí mýdlem a teplou vodou, stále drží, s mírnou ztrátou.

Na oku mi báze vydrží krásně celý den, nejdéle jsem testovala 20 hodin v plném provozu (čili práce - oslava, tehdy ještě myslím v kuřáckém podniku, déšť cestou domů ve čtyři ráno) a stíny byly stále ve výborném stavu.

Asi nemusím říkat víc.
Je zkrátka nejlepší.

Teď jsem si pořídila na prostřídání Too Faced Shadow insurance, ale potom se k ní zase vrátím!

A která báze je ta vaše? :)
An

18. září 2017

Napříč oblíbenci a novinkami posledních měsíců

Zdravím vás, přátelé! 
Již u třetího článku v roce 2017. To už máme jeden za čtvrtletí, no páni!

Inu, stalo se, nicméně v posledních měsících mi psaní chybí, proto jsem se opět ocitla na starém známém rozhraní bloggeru pro psaní článků a zamačkávám nostalgickou slzu v oku (no dobře, trochu přeháním).



Dost bylo zbytečných řečí, pustíme se do toho, co už tu mám rozepsáno několik měsíců. 
Původně mělo jít o shrnutí oblíbených kosmetických pomocníků za loňský rok, což už, na rovinu, není zrovna aktuální. Říkejme tomu tedy raději objevy za celou tu dlouhou dobu, protože byť jsme se století virtuálně nesetkali nad článkem, v kosmetice se stále děje něco nového. Sice už fanaticky neskupuji vše, co zahlédnu jen koutkem oka (snažím se teď spíš soustředit na vyhovující produkty), dokonce se i líčím méně (protože se mi ráno nechce a protože mi vrstvy a vrstvy ani nepřipadají moc přitažlivé) ale stále je toho dost, včetně nových značek, které mi vstoupily do života.
Konec už řečí, jsem celá rozněžnělá a rozechvělá vůbec z toho, že tu po takové době zase sedím, tak pojďme směle dál!  


V loňském roce jsem se hodně zaměřila na péči o pleť a nakonec jsem u oblíbenců i zakotvila. Zkoušela jsem to v dražších vodách, dokonce jsem zkoušela i La Mer, který mě ovšem nezaujal natolik, abych si ho pořídila (naštěstí :D).
O dost lépe se u mě ujala značka REN.
V dekorativní kosmetice jsem se přeci jen trochu mírnila v nákupech (ač pro mudly je to stejně pořád až až) a objevila několik věcí, které mě zřejmě budou provázet ještě dlouho.



Foreo, to je jednoznačný vítěz toho nejlepšího z loňska. Čistící kartáček, který nedráždí ani jemnou a citlivou pleť a zároveň skutečně funguje. Zbytek mé ódy si můžete přečíst v recenzi, jen dodám, že ho mám od května a nabíjela jsem ho od té doby asi dvakrát a to ještě jen proto, že jsem při prvním pokusu byla nedočkavá a vytrhla ho nejspíš předčasně.


Loni jsem se zamilovala do pleťové kosmetiky značky REN, zejména do čistícího gelu, který perfektně funguje s Foreem a do zeleného krému Evercalm
Článek o nich chystám už dlouho, momentálně je ale docela naděje, že bude brzy. Ráda bych vám přiblížila celou značku, protože myslím, že kromě kruhu nadšenců u nás není moc známá a je to škoda!


Nejoblíbenější krém na ruce a nohy byl hlavně v zimě tenhle zelený zázrak od Weledy, o kterém jsem už psala zde a za názorem si stojím i nadále.
Musím si pořídit další balení!


Na konci loňského roku jsem (pravda, z pracovních důvodů) konečně víc přičichla ke značce Manufaktura a musím říct, že si rychle získala mé sympatie, protože filosofie celé značky souzní s mým osobním smýšlením. 
Je fakt, že už mi ruka prošel prakticky celý sortiment, pár oblíbenců vám určitě mám v plánu ukázat (nebo je můžete zahlédnout na instagramu, kde jsem podstatně živější). 


Nejvíc jsem si zamilovala šampon se solí z mrtvého moře, o kterém se určitě ještě zmíním (koupila jsem ho už opakovaně!!!). 



V dekorativní kosmetice mě to letos velmi táhlo spíše do dražších vod, několik nových oblíbenců jsem našla u Urban Decay, třeba paleta Vice XX Ltd Realoaded je jeden z nejlepších stínových nákupů loňska a po jejím pořízení mě vlastně už další barevné stíny moc netáhnou (a stejně na den používám hnědé/fialové/růžové/tělové odtíny). 


Doslova jsem se zamilovala i do rtěnek od UD, nejsvětlejší ZZ nosím velmi často a dostávám na ni pochvaly, starou a krásnou Venom také (a staré balení se mi tedy líbí o mnoho víc než nové), jen fialová Pandemonium se nechová tak, jak bych si představovala a flekatí (ale ta barva!).


Z ostatních rtěnek jsem nejvíce vytahovala tyto čtyři - Estée Lauder Rebellious Rose, nejkrásnější fialovou Grape Pop od Clinique, švestková 302 od Astor a limitovaný rtěnkobalzám C003 od Catrice.


Další moc pěkná hromádka oblíbených zkrášlovadel, o kterých na blogu nepadlo ani slovo. Překrásnou Natural Love už neseženete, tak nevím, zda má větší smysl o ní psát (ale asi ji přeci jen zmíním). To o krásném rozjasňovači Becca Moonstone i tvářence Galifornia bych se ráda rozepsala víc, protože za to určitě stojí.
A o bázi Nars už mám článek dokonce v konceptech, je zkrátka nejlepší!


Zabrousila jsem i do vod pro mě neznámých, k theBalm. Chyba to rozhodně nebyla, opět bych se ráda časem rozhovořila více.


Až z dalekého zámoří ke mně doputovala paletka Rainforest after dark v přirozených podzimních tónech (no dobře, ta zlatá... a fialová... ale chápeme se). Používala jsem ji často, přes léto chvíli odpočívala a teď se k ní zase vracím.


Rozhodně nejoblíbenějším pudrem loňské a zčásti i letošní sezóny byl deslick powder od Urban decay (aktuálně se snažím dodělat jiné pudry, které doma mám, abych si ho mohla pořídit znovu).
Meteorky jsem taky často vytáhla, jejich efekt je velmi jemný, těžko slovy zachytitelný (na fotce je to potom spíš nemožné), ale mám ho moc ráda.


K loňským dnům Marianne jsem si nadělila i tuto velmi fialovou krásku (odstín Bittersweet, k sehnání jen online na eshopu UD). V balení vypadá děsivě, ale lehkou rukou a jemným štětcem vykouzlí krásnou, studenou ale ne mrtvolnou barvu.


Další oblíbenou tvářenkou, tentokrát spíš na léto (protože tehdy mi její barva sedí nejlépe), je tvářenka Orgasm od Nars, ikonická a krásná, zde v duu s bronzerem Laguna.


Snažím se ovšem i přes všechny ty nové a krásné věci nezapomínat na ty, které mi šuplíku leží déle. Čokolády od Too faced jsou stále moje oblíbené (navíc z nich už pomalu vyprchala vůně) a stíny dual intensity od Nars mám taky stále ráda (vážně vám musím někdy popsat proč, zdá se mi, že jsou hodně zatracované, neprávem).


A poslední, co vám dnes ukážu, jsou oblíbené vůně.
Po době hledání a nenalézání toho pravého parfému jsem zakotvila u nesladkých, lehce pánských citrusů a při každém zkoušení nových vzorků se mi tato volba potvrzuje. Přidá-li se navíc špetka suchého koření, jsem ztracená, jako v případě vůně Voyage od Hermes. To byla láska.
Eau du sud je naproti tomu kupována téměř naslepo a dlužno dodat, že jsem se trefila. Dokonce mi ji chválil i muž, který si jinak takových věcí příliš nevšímá a tvrdí, že mu voní všechno.

Byl to dlouhý let napříč tím, co jsem ráda používala a co se mi tu nahromadilo, ale zvládli jsme to. Znáte něco nebo vás naopak něco zaujalo natolik, že si o tom chcete přečíst??

Mějte se krásně a uvidíme se zase příště (a doufám, že tentokrát o něco dříve).
An

2. června 2017

Ahoj!

Zdravím vás, milí čtenáři!

Ano, opravdu se vám to nezdá a skutečně vás zde zdravím. 
Přiznám se, že jsem chvíli váhala, že se nenápadně vytratím z blogového prostoru, nenapíši už ani řádku a časem vymizím. 
Jenže mě to psaní chybí a tak jsem po půl roce zase tady! :)

Taky vám dny tak protékají mezi prsty? Ještě jsem se letos nestihla ani vyspat a už tu máme červen, uf! 

Přiznám se, že nakonec pro mě vstup do nového roku byl náročný a ne úplně veselý, přišli jsme o jednoho z ušáků, naši milou Macinku.
Nicméně prázdno nakonec zaplnila adoptovaná Mína, která nenechává lítosti moc prostoru, pozdravte všichni Mínu, s Bohoušem se vroucně milují. :)



Kromě toho stále válčím studijně, přijdu z práce, učím se, odpadnu a tak pořád dokola. Svět dospělých mě někdy zkrátka příliš nebaví, ale na výběr nemám.

Chuť do psaní článků mi navíc trochu bere inovovaná hlavní stránka bloggeru, která se mi nelíbí a stále jsem si na ni nezvykla a z velké části díky ní mě ani moc nebaví číst články ostatních. 
Ale co se dá dělat, jistě bude lépe, na blogger si zvyknu a tak dále, vše bude zase sluncem zalité... 


Letošní rok bude rokem velkých změn (za měsíc nás čeká svatba, hm, hm...), ráda bych trochu změnila i zaměření blogu. 
Suché recenze kosmetiky mě nebaví a upřímně už je asi ani nikdo nečte. 
Ona se obecně čtenářská základna blogů se zmenšuje, jste-li někde tam v meziprostoru a čtete mě, dejte vědět!

Ráda bych se podělila se světem i o své myšlenky, o už velmi mnoho let zamýšlenou rubriku o knihách, filmech i o tu původní kosmetiku, ale chci to trochu rozptýlit, ozvláštnit a okořenit... Zkrátka přidat k obyčejným spiskům i něco ze sebe a tvořit obsah tak, aby nenudil i mě samotnou. Uvidíme, jak se to celé vyvine. 

Blog totiž letos tiše a nenápadně oslavil pětiletku, je tedy asi potřeba brát jej vážně, chápete. :)) 




A to je ode mě dnes všechno, přátelé! 
Ráda se s vámi uvidím nad čtením dalšího článku, momentálně mám rozepsaný článek o oblíbencích z loňska, ale nevím, zda to má ještě cenu... :) 

Mějte se krásně!
An

1. ledna 2017

Zdravím, sedmnáctko! A ty, šestnáctko, ahoj!

Krásného prvního ledna, milí čtenáři!

Nejspíš už jste ani nedoufali, že se tu ještě ukážu.
Ale nebojte se, myslím na vás, kudy chodím. ;))


Dnes po půlnoci začal nový rok (předpokládám, že vám to neušlo), a tak je na čase zamávat tomu předchozímu.


Musím říct, že to byl zvláštní rok, především plný událostí.
Víte, někdy mě na konci roku přepadá pocit zmaru, že jsem zase nic nedokázala a stejně to lepší nebude a ostatně úplně všechno stojí za starou belu. (Ano, někdy bych byla raději přemotivovaná a sluníčková, ale nemám to bohužel v povaze...)


Loni (to je hrozné, říkat tomu, co bylo ještě včera, loni!) to ale bylo jiné, zvládli jsme vybrat a koupit náš byt, zrekonstruovat ho, přestěhovat se, a teď v něm už docela spokojeně bydlíme!
Pravda, k dokonalosti ještě pár věcí chybí (třeba dveře v bytě, ehm...), ale vím, že se to zvládne.


V loňském roce jsem si taky našla novou práci. 
Dvakrát. 
(Tak ať mi nikdo netvrdí, že to nejde...)


Tu první beru jako velkou zkušenost (protože zjistit, že toto nechcete dělat ani za nic a že jste vlastně hodný a poctivý člověk, je důležité odhalení; byť to stojí mnoho psychických sil...).

Ve druhé jsem momentálně docela spokojená, souvisí s tím, co mě baví (ano, s kosmetikou). 


Konečně jsem si v loňském roce založila druhý blog o vaření (najdete ho na www.radavarim.cz a slibuji, že receptů bude přibývat, nachystaných jich mám hned několik).


Na konci roku jsem navštívila i seminář základů fotografie, takže konečně umím ovládat všechny ty magické veličiny při nastavení aparátu.
No, neumím, ale učím se to... :))


Mým kosmetickým stolkem prošla celá řada nových a zajímavých věcí, o kterých snad aspoň pár vět napíšu (už mě to tíží, chci, ale znáte to, času není nikdy nazbyt...).
A slušně se rozšířila sbírka mých fialových kusů, třeba tahle tvářenka Bittersweet od UD je opravdu povedená! ;)


Spousta věcí se v šestnáctém roce nepovedla, opustilo nás mnoho mých oblíbených slavných a situace ve světě mi nedává spát. 

A taky stále nemám titul a stále nejsem vdanou paní, ale na všem se pracuje a letos už to půjde!
Budu zdravě jíst, cvičit a víc chodit do lesa... 
Ale vždyť už to znáte! :))

Tak šťastný nový rok, přátelé. Přeji vám hlavně to zdraví, na všem ostatním se přeci jen dá pracovat! 


Pac a pusu,
An