18. července 2012

Dovolená

Zdavím všechny milé čtenáře. Dnes se konečně hlásím s článkem o naší letošní dovolené. Původně jsem měla v úmyslu psát ho už včera, ale nějak se mi nechtělo... Stále se mi nic nechce (to je počasím, vstanu a zalezu s čajem zpět pod deku), ale článek napíšu. A opravdu nebude o kosmetice (to je jen varování pro ty, co tyhle články přeskakují).
Pokusím se psát jen stručně, určitě se vám nebude chtít louskat padesátistránkový epos na téma "co An. dělá o prázdninách". :)
Letos jsme se s přítelem rozhodli vyjet na Vysočinu, jmenovitěji do vesničky Vílanec pár kilometrů od Jihlavy.




Tohle je náš hotel. Přijeli jsme kolem desáté hodiny a byli okamžitě vhozeni do podivné organizace tohoto místa. Lehce zmatená osoba (slečna? paní?) v recepci nám nejprve složitě přepočítávala cenu bez polopenze (protože na večeře bychom dostali "talony", což jsou papírky za 130 Kč pro jednoho, které si v plné ceně zaplatíte a potom si dle nich vybíráte z jídelního lístku, případně doplácíte. Nechápu, jaká je v tom výhoda.), když se jí to asi na čtvrtý pokus podařilo (a možná, že kdybychom ještě chvíli počkali, dá nám to ještě levněji), sdělila nám, že za chvilku nás ubytuje. Chvilka trvala asi dvě a půl hodiny. Nakonec jsme dostali pokoj s postelemi pečlivě přitlučenými ve dvou rozích pokoje, což se nám moc nelíbilo. Po další reklamaci a slečnině upřímném údivu "Tam není manželská postel?!" jsme ke své spokojenosti přeci jen dostali pokoj vcelku vyhovující a ubytovali se. Jediná vada na kráse byl prach a nikdy neluxovaný binec pod nočním stolkem, ale to už je jen a jen vizitka ubytovacího zařízení.




Po obědě jsme prošli vesničku. Je skutečně maličká, všeho všudy pár domků, dvě budovy hotelu, ve kterém jsme žili i my, pošta, obecní úřad, jedna "Veselá krčma", která vždycky vypadala spíš smutně, rybníček...




...a tank. Byl na soukromém pozemku (asi), ale přítel mě pořád přemlouval, ať si ho vyfotím. Když jsem z onoho pozemku odcházela, do nohy mě štípl ovád (říkejme mu hovado, mám pro to dobrý důvod). Bohužel pro mě mi následně štípnutí oteklo (ať žije má drahá alergie) postupně nejdřív do kola o průměru 10 cm a následně i 20 cm. 

Druhý den jsme navštívili Jihlavu (to jsem ještě mohla chodit).


Park 
Legrační je, že první, co jsme v Jihlavě udělali, bylo, že jsme šli do obchodu s oblečením Maple, kde si přítel koupil trička (má rád jejich trička) a já šaty. Následovalo docela zajímavé muzeum Vysočiny, prohlídka místní Teta drogerie, kam jsem se šla podívat ze zvědavosti, ale nic mě nezaujalo a oběd v Radniční restauraci.


Bíčí oháňka a špecle
Pokud pojedete do Jihlavy, tak vám tu restauraci doporučím. Nepřehlédnete ji, personál byl milý a relativně profesionální a jídlo dobré.
Následně jsme se vypravili do slavných katakomb. Provázel nás jinoch, vypadající na 18 a mluvil trochu rozpačitě. Horší ovšem byla skupinka němců a nějací američané, kteří neustále hlučeli, rušili a courali se. Podzemí bylo velmi zajímavé, světélkující chodba taky, strašidlo jsme neviděli. Je škoda, že velká část chodeb je znehodnocená sanacemi betonem (soudruzi měli beton rádi), dnes už by se jistě dal najít i lepší způsob, jak je zpevnit a přitom nezničit.


Masarykovo náměstí

   
"Krásný" Prior

Další naše kroky vedly k bráně Matky Boží. Naštěstí jsou většinou věci nahromaděny kolem Masarykova náměstí, takže jsme neměli až takový problém je najít.


Brána Matky boží a pán, který nechtěl odejít

Na bránu se dá jít i nahoru, ale pro mě se díky nateklé noze začínal každý krok stávat utrpením, takže tohle jsme vypustili.
Prošli jsme se kolem hradeb a šli se podívat do City Parku (nákupní centrum). Nakupovat se nám nechtělo, mířili jsme hlavně nakoupit nějaké jídlo na večeři, já se šla očkem podívat do Sephory (kde jsem si koupila jen sprej na štětce) a hlavně do lékárny. Chtěla jsem si koupit Octanový krém, protože zmírňuje otoky, svědění a na má oteklá štípnutí to je obvykle to pravé. Pán v lékárně se tvářil, že neumí počítat ani do dvou, octan neměl a ani nic podobného.
Octan navíc neměli ani v dalších lékárnách, které jsme prošli, až ve čtvrté se mi konečně podařilo na jedno balení natrefit. Pokud někdo z mých čtenářů pochází z Jíhlavy, nebo má teorii o tom, co místní lidé s octanem dělají, mohl by mi to, prosím, vysvětlit? :)

Třetí den se noha stala poměrně nepoužitelnou, takže jsme nebyli nikde. Jen na obědě v našem hotelu. Objednali jsme si, po všech (asi 4?) spojených saloncích restaurace jako každý den běhalo v průměru pět servírek, a to naprosto neorganizovaně.
Jídlo donesli první mně, rozhodla jsem se ale s jeho konzumací počkat, až bude obsloužen i přítel. V tom mi jakýsi bodrý pán (pan majitel, jak se ukázalo) začal přát dobrou chuť. Nemám ráda, když na mě mluví cizí lidé, takže jsem se snažila nevyvolávat další pohnutky k hovoru. On ale pokračoval s tím, že mám jíst, že oni "nejsou normální restaurace" a že příteli jídlo mohou donést klidně i za hodinu. Mou reakcí bylo jen "hm" a v duchu jsem si klepala na čelo. To tomu člověk opravdu přijde normální, že dva lidi jdou spolu na oběd a dostanou jídlo hodinu po sobě?? Skvěle to ale ukazuje organizaci hotelu.Čemu se divím. Paní s vysavačem tam byla jen jednou za celý ten týden, a to navíc ve dvě hodiny odpoledne, kdy už je půlka rodin s malými dětmi, kteří tvořili valnou část osazenstva hotelu, zpátky. Možná jsem šťoural, ale některé věci mi prostě vadí...

Další den jsme strávili v Třebíči. No, spíše odpoledne, protože než jsme tam dojeli, bylo po poledni a šli jsme se naobědvat.
Prohlédli jsme si baziliku sv. Prokopa s bandou Italů.




Krásná památka, opravdu. Staré křesťanské památky mají neopakovatelnou atmosféru. Nemá to sice na mozaiku v Sacre-Coeur v Pařiži, hlavně proto, že to je jedno z mála míst, kde jsem opravdu málem zůstala zítrat s otevřenou pusou, ale i tahle bazilika je úžasná!


Třebíč

Prošli jsme si židovské město, poseděli v kavárně a jeli zpátky na hotel.


Dalšího rána jsme se rozhodli, že půjdeme konečně do lesa. Noha fungovala, byli jsme připraveni téměř na vše.




Kromě bouřky. Bouřka v lese v kopcích není to, co chci zažít. Když jsme asi po třech kilometrech v dálce uslyšeli hřmění a uviděli tohle, rozhodli jsme se raději vrátit. Odpoledne jsme si aspoň zahráli ping-pong. Neumíme to, ale nevadilo nám to.

Předposlední den jsme ale do lesa konečně došli. Byla zima a poprchávalo, aspoň to nebyla bouřka.




Takové počasí mi nevadí, člověku aspoň není horko a nespálí se. Ten temný les na obzoru působil trochu hrozivě.




Zbožňuji chrpy, jsou křehké, krásné a modré. A poslední dobou je vídám tak málo...




V lese jsme sbírali houby, dokonce se i něco našlo.
A došli jsme na místo, které vypadalo jako konec světa. Na louce se pásla srnka, která není vidět, přehrádka, všude kolem louky...




Tenhle turistický ukazatel mě pobavil. Velmi přesně se díky němu orientuje.
Cestu jsme nicméně našli, šťastně došli, dojeli autobusem a očistili houby.




Poslední den se nic moc zajímavého nedělo, spíš jsme lenošili, balili si věci... A ráno odjeli do Brna, odkud jsem další den pokračovala domů.
Jak vidíte, nejsme zrovna příznivci zběsilých běhajících dovolených. Je ale pravda, že kdybych mohla chodit celou dovolenou, patrně by to bylo maličko akčnější. I tak jsme si to ale myslím užili.
Gratuluji všem, kteří dočetli až sem. Doufám, že jste se neunudili.

Co plánujete/provádíte vy? Já v blízké době chystám další "balící" článek, tentokrát na víkendový hudební festival pod stan. A samozřejmě recenze... :)
Mějte krásnou středu.
An.

5 komentářů:

  1. Super článek :)) Doufám,že sis tu dovolenou užila i přes to píchnutí "hovadem" :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Užila. :) Jelikož jsem na tohle otíkání hodně trpím, jsem už celkem zvyklá. :))

      Vymazat
  2. pár desítek metrů od brány matky boží jsem 3 roky studovala, krásné časy to byly, škoda, že už je to tak strasne dlouho :( pěkná dovolená!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, dovolená byla pěkná... Hned bych tam jela znovu (jen asi s ubytováním jinde...:) ) K bráně se asi ještě někdy podívám, a vůbec do Jihlavy, ráda se vracím na různá místa.

      Vymazat
  3. Líbilo, jen více cestovatelských článků ;-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji vám za všechny milé komentáře. :)