27. dubna 2015

Já říkám NE!

Narodil jsem se v malé kleci  v temném kumbále. Přežili jsme tři z pěti mláďat, ani tento počet však není definitivní.

Byl jsem pátý vrh toho roku pro mou matku. A to byl teprve říjen. 
Při dalším vrhu zemřela na odvápnění a špatnou stravu. 
Lidi jsem neznal, ruka mi nosila pouze bolest.

V pěti týdnech jsem skončil v jakési krabici. Paní mě poslala poslala do světa, noví páni byli naštěstí dost daleko, nemohli se přijet ani osobně podívat, kde roste jejich budoucí miláček... 
Byl jsem poprvé sám, bez sourozenců, v temné krabici kdesi v autě, byl jsem polomrtvý strachy.
Dostal jsem se naštěstí k hodným lidem, kterým se od té doby hrubě nevyplácím.

Několik měsíců jsem z nich měl panickou hrůzu, protože jejich ruce byly podobné těm, které mě děsily odmalička. Ještě dnes se často lekám, na lidi si nejspíš nikdy úplně nezvyknu. 

Co hůř, začal jsem být nemocný. Ze stresu jsem prodělal nějakou ošklivou průjmovou nemoc hned po příjezdu a málem umřel, prý  je to běžné... 
Pány nikdo neinformoval, že se to miminkům stává. 
A potom znovu, když jsem přestal jíst kvůli přerostlým zubům. 
Díky špatnému křížení mezi typy mi nedoléhají čelisti a tak za mě jednou za pár měsíců musí páni platit, už do konce života.. 
Jinak bych tu už nebyl.



Nejsem ojedinělý případ, bohužel. Jsou nás stovky i tisíce a každým dnem přibývají další. 
Když zachráníte jednoho, na jeho místo nastoupí možná desítky jiných. 
Co z toho, že jich polovina pomře. 
Ten zbytek vynese na pěkné živobytí. 

Možná je to příliš dramatické a lehce tendenční, bohužel nikoliv nepravdivé.
Tohle by nakrásně mohl být jeden z mnoha příběhů zvířete z množírny (u mě hovořil králíček, ale mohl by to nakrásně být pes, kotě, křeček,...).

Není mi lhostejný osud zvířat, nesnáším, když jim někdo ubližuje.
Je to to nejubožejší, nemohou se bránit.

Proto říkám množírnám NE!


Tato iniciativa se zrodila v hlavách Terezce z blogu Za růžovým zrcadlem a Jahodě z Jahodovníku (klikací název blogu vás navede rovnou na jejich články k tématu).
Klobouk dolů, zorganizovaly to vážně skvěle a doufám, že se díky nim roznese osvěta i do blogosféry, protože jen tím, že o tom budeme mluvit a informovat, můžeme celou věc jednou zastavit.

Uvařte si čaj, článek bude delší.

Ač mi toto téma rezonuje v hlavě už delší čas, nikdy na něj nebyla ta pravá chvíle. Teď je.
Ryze kosmeticky zaměření čtenáři mi to jistě odpustí, stejně chystám maličká odbočení.
Propadlo mělo být vždy jakýmsi odkladištěm mých myšlenek všeho druhu, jen jaksi časem vykrystalizovalo do této kosmetické podoby. Ráda bych se vrátila k původnímu záměru, takže tu občas najdete i články zcela mimo kosmetický rámec (či jak to nazvat).


Co je vlastně množírna?

Laicky řečeno je to zkrátka místo, kde se zvířata množí hlava nehlava jen pro zisk.
V hlavách některých lidí je to totiž ta nejsnáze znásobitelná komodita. Je to přeci tak prosté.
Koupíte samici + samce, pustíte je k sobě a za několik týdnů už se ze spojení rodí roztomilé kuličky.
A potom znovu. A znovu. A znovu. Dokud na vás nezavolají na vás Krajsou veterinární správu (která ale tyto případy mnohdy neřeší a navíc kontroly hlásí dopředu, což je k ničemu) či se nestane něco jiného.
Starat se o ně moc nemusíte, vždyť mladí jdou z domu mnohem dřív, než by měli a staří zkrátka buď nevydrží, nebo se jich časem zbavíte. (Darujeme chovnou fenečku, je hodná, má ráda děti. Haha.)
Když některé ze zvířat pojde, co na tom, máte jich přeci dost.
A co na tom, že příbuzenská plemenitba může zvířatům způsobit genetické vady, špatná socializace jim může způsobit množství strachových reakcí, navíc často dědí špatné fyzické i psychické vlastnosti po rodičích, kteří nebyli uchovněni a tudíž tohle nikdy nikdo nekontroloval.



Proč se o množírnách teď tolik mluví?

Na tohle mám dost jednoduchou odpověď - jednak je v dnešní době mnohem víc darebáků, kteří hledají, jak by vydělali, a život pro ně nemá žádnou cenu, a potom taky díky internetu se vše šíří násobně rychleji než dříve. Zakládají se inciativy proti a lidé mohou sdílet své zkušenosti, což je skvělé.
Ovšem i množitelé mají tímto možnost oslovit masovou společnost.
Zejména při častějším procházení internetových inzercí si všímám, že se střídají inzeráty od stejných autorů (poznáte to především dle fotek, stylu psaní (nezřídka ve všech tatáž hrubka či stylistkická chyba) a dle kontantkních údajů). Většinou navíc lze po rozkliknutí shlédnout všechny inzeráty od prodejce. A někdy je to vážně děsivé množství.

Nebylo by na tom asi nic špatného, jako všude, i mezi chovateli králíků/psů/koček/doplň se najdou poctivci, kteří se jen snaží udat mladé ze skutečně registrované chovatelské stanice či opečovávané miláčky z jejich fenky/kočky/ramlice/kudlanky.
To druhé také není úplně košer, ale když to ohlídáte, klidně takové zvíře mějte. V případě bezhlavého připuštění čehokoliv čímkoliv je to pouze menší zlo a v takových případech se taky mějte velmi na pozoru před nevhodným křížením (znala jsem psa - křížence jezevčíka a vlčáka. Chudák zvíře, hlava vlčáka na krátkých nožičkách...). U mých oblíbených králíků třeba křížení berana s krátkouchým zakrslíkem mívá za následek právě velmi častý špatný skus zubů a jejich přerůstání kvůli odlišné stavbě čelistí.


A jak to tedy poznám?

Těžko. Dnes, a zejména po internetu, vám může nalhat kdokoliv cokoliv a je třeba být opatrný.

Kupujte zvířata s PP (Průkaz původu = oficiální doklad, který povoluje vydávat pouze svaz chovatelů, neplést s VP = výpis předků, kam si může každý napsat, co chce. Tam už je to jen o poctivosti jedince).

V ideálním případě si zajeďte na nějakou výstavu zaštítěnou Českým svazem chovatelů.
Pod ním jsou pouze registrovaní chovatelé s uchovněnými zvířaty, kteří mohou vydávat PP, tudíž by měl odpadnout problém.
Navíc nikdo neříká, že si máte zvíře koupit hned, ale můžete se nakontaktovat na chovatele ve vašem okolí/vysněného plemene. A o to šlo, ne?
U králíků asi jako u jednoho z mála zvířat navíc seženete jedince s PP mnohdy levněji než kdovíco od množitele. Co se týče oblíbených teddy králíčků, kteří jsou teď velmi v kurzu, tak i u těch už má několik chovatelských stanic zaregistrováno novošlechtění a vydává tedy PP (do nedávna tomu tak nebylo).
Je fakt, že průkaz původu není zázračný doklad, že dostanete na 100% zdravé zvíře. Ale pravděpodobnost je mnohem vyšší a to se počítá.

Problém nastává, když se v inzerci zamilujete do těch korálkových oček a jemného kožíšku. Jak tedy poznám, že se opravdu nejedná o nebožátko z množírny?
Těžko, přesto si myslím, že když se budete mít na pozoru, jde to.

Je dobré dbát na všechny náznaky a na svou intuici - prohlédnout si stránky dotyčného (má-li), počty vrhů (čísla jako 5-7 vrhů na samici za rok jsou moc i u křečků, natož u zvířat jako králík či dokonce kočky/psi. Nabízí se tedy vysvětlení, že za a) chovateli je celkem jedno, jak to nese samice (a že dobří chovatelé si cení samic, které dokáží vrh obstarat) nebo za b) že chovatel chová i na úplně jiných samicích, lže a dostanete něco úplně jiného.)
Pokud stránky vypadají v pořádku, je potřeba s chovatelem začít komunikovat a dávat pozor, protože ani název ChS z Mechové studánky a stránky eňo ňuno vám nezajistí, že ošklivě nenaletíte a nebudete si potom doma piplat nemocné nedochůdče.
Při komunikaci se ptejte a mějte oči i uši dokořán, cokoliv se vám nebude zdát, nechte si vysvětlit. Množitel vás málokdy pozve na návštěvu, abyste se podívali, jak vámi vybrané mrně žije. Pokud se to stane, mějte na něj spoustu otázek, pokud vám o zvířeti nechce nic říct. Vše si nastudujte a pokládejte otázky na očkování, krmení, povahu, socializaci, atd...
V případě, že se vám cokoliv nezdá, vycouvejte a hledejte jinde, možností je dnes spousta.
Zkrátka si dávejte opravdu dobrý pozor a ideálně zkuste ještě jméno chovatele prohnat googlem, ten je nemilosrdný a poví ledacos.


A co zverimex?

Prosím vás, jako náhrada "ne od množitelů" rozhodně nefungují zverimexy. Většina vykupuje od množitelů ve velkém a navíc se zvířaty zacházejí otřesně, mají je ve zcela nevyhovujících podmínkách a krmí nevhodnými krmivy. Je to semeniště chorob (má ji jedno = mají ji všichni) a časté místo nákupu březích samic.
Nepodporujte zverimexy. Viz video a obrázky ze stránek neměcké PETY. Nedoporučuji slabším povahám.
Za největší zvěrstvo osobně považuji prodej živých zvířat v hobbymarketech typu Hornbach, protože tam se jim věnují ještě méně.
Netvrdím, že váš králík/křeček/morče/rybička ze zverimexu není dokonale zdravá.
Náš první králík taky byl, rozkošný zakrslík se 4 kily živé váhy. A to je to, nevíte, co ze zvířete vyroste, nevíte vlastně nic.


Všechny je koupím a zachráním... nebo ne?

Ne.
Ani vykoupení všech chudáčků od množitelů a ze zverimexu nic neřeší. Na jejich místo nastoupí další a další.
Jediným řešením je šířit osvětu a nekupovat. Protože kde není poptávka, není nabídka.

Pokud chcete udělat dobrý skutek, adoptujte. Nechtěných zvířat je v dnešní době strašně moc, ať už v útulcích, v dočasných péčích u lidí, atd. A takové dušičky vám budou vděčné ze všech nejvíc.


Ještě než pořídíte zvíře, živého tvora...

... dobře si rozmyslete, odkud.
Všechno si řádně vygooglete a promyslete, než si domů donesete malou živou kuličku. Ověřte chovatele, nechte si to projít hlavou.
... dobře promyslete zdravotní stránku (mám-li alergii na kočky, mám dost sil na to to překonat?), pokud máte děti, nechte je nejdříve otestovat na alergie, protože pozdější dávání mazlíků pryč je jednak celkem složité (málokdy někdo chce dospělé zvíře) a hlavně je to velmi krutý zážitek pro dítě, zejména pokud se na zvířátko už stihlo navázat (tohle znám z vlastní zkušenosti).
... uvažujte dopředu. I obyčejný křeček se dožívá cca 3 let a po tu dobu za něj nesete plnou zodpovědnost. Budete se za rok stěhovat do zahraničí? To asi není nejlepší doba si koupit psa, atd.

Vše tedy předem promyslete, zvažte kolem a kolem, jaké zvíře, zda na to vůbec stačíte, a potom hurá, součástí domova je najednou malý čumáček a vše vypadá veseleji....



Vím, že je tenhle článek dlouhý a plný slov.
Vy to zvládnete.
A když ne, příště se zase můžete těšit na nějakou tu kosmetiku.

NE! Množírnám na FB
Blogerky říkají NE! Množírnám na FB 
Na obou stránkách najdete mnoho dalších informací, odkazy na články ostatních kolegyň a zkrátka vše, co se potřebujete o projektu dozvědět.

Tak tedy, nemnožte, adoptujte!
An.


11 komentářů:

  1. An parádní článek! Zpracovala jsi ho skvěle! Ta osvěta musí přijít!

    Loveliness By Tess

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, tak snad ta osvěta je k něčemu... :)

      Vymazat
  2. Milá An, přečetla jsem to jedním dechem. Úžasný článek! Jsi skvělá, děkujeme za zapojení do projektu a šíření osvěty, je to potřeba! :))

    OdpovědětVymazat
  3. Nepodporujte zverimex, omg OMG28. dubna 2015 9:08

    %) Ano, silně tendenční a jen proto, že Tě mám v oblibě nebudu to příliš komentovat.

    Mimochodem minimálně u nás v Hornbachu mají zvířátka skvělou péči :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Škoda, a taky škoda, že se nepodepíšeš. Jiné názory jsou mnohdy také dobrá zpětná vazba.

      O tom dost silně pochybuji. Pokud ano, jste světlá výjimka a jsem ráda, já v Hornbachu u nás viděla zcela jiné věci než skvělou (a vhodnou) péči.

      Vymazat
  4. Souhlasím a taky trochu ne. Osobně se mě to týká. Můj první králíček přišel jako nečekaný dárek ke svátku. Koupený z burzy, měl všechny možné nemoci, zkřížené zuby a ještě byl od matky vzaný příliš brzy. Všichni "fundovaní" chovatelé, které jsme kontaktovali, protože jsme nic nevěděli, říkali že brzo umře. No nemoci jsou vyléčené, zuby vyoperované a tento rok mu budou už čtyři.
    Minulou středu jsem si naprosto nečekaně ve zverimexu koupila zakrslíka, bylo to naprosto impulzivní. Už byl chudák zlevněný na půlku. Je to zdravý a zvědavý králík akorát určitě nebude zakrslý :).

    Máš pravdu, množírny jsou hnus a vím, že dokud je poptávka, bude to tak dál. Jenže z principu, nedat těch 300, nezachránit ten život co už se narodil. Nemůžu je zachránit všechny, ale tyhle dva jsem mohla a jsem ráda. že jsem se na princip vykašlala.

    Máša

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc hezký komentář a posílám pozdravy oběma ušáčkům, Máši :-) :-*
      Bebe

      Vymazat
    2. Ahoj, Mášo.
      Určitě máš svým způsobem pravdu, ale všechno má své pro i proti. Protože dokud se pořád najde mnoho lidí, kteří zvířátka za peníze zachrání, budou zverimexy v jejich doplňování pokračovat.
      Chovatelské burzy také nejsou nijak hlídané, tudíž je tam bohužel možné všechno. Stejně tak na choroby se raději ptát rovnou veterináře, tam se přeci jen člověk dozví relevantnější názor.:)
      Jestli je králík zdravý po týdnu nejspíš nepoznáš, ale každopádně mu přeju mnoho zdraví a šťastný život, upřímně bych ho tam asi taky nedokázala nechat. :)

      Vymazat
  5. Úžasný článek..Pořád si ho musím číst do kola.Kdyby psal každý úplně to stejné co ty tak by se aspoň lidi zamysleli.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju. :)
      Kapka ke kapce a snad se lidi i zamyslí.:)

      Vymazat

Děkuji vám za všechny milé komentáře. :)